5 D

Nevím jak vám, ale mně Bůh musí říct věci několikrát, než je pochopím...

...Už je to dýl, co jsem se bavila se sestřičkou, která mě duchovně vede, o modlitbě a ona mi povídala o tom, jak se modlí...že každý den před usnutím děkuje Bohu za tři milosti, které ji dal, ve kterých se ji zjevil... Říkala jsem si, že je to skvělý nápad, párkrát jsem si na to při večerní modlitbě vzpomněla, ale bylo to opravdu jen párkrát...

...V té době jsem také četla knížku o vztahu Matky Terezy k Panně Marii a pár týdnů před a nebo po (nemůžu si teď vzpomenout) jsem se dočetla, že Matka Tereza děkovala Bohu každý den za pět věcí...

...Během postní doby jsme v naší akademické farnosti měli třídenní silencium rekolekce a jeden text pro meditaci byl o setkání samaritánky s Ježíšem. Měli jsme najít našich "pět mužů" a já si uvědomila, že jeden z mých mužů je moje nevděčnost a neděkování Bohu za vše, co mi dává (a že toho není málo)...

...Potřebovala jsem to slyšet třikrát, abych začala děkovat...

Proč to tady píšu? No, myslím si, že to obohatilo nejenom můj život modlitby, ale také mých kamarádů, kterým jsem se svěřila a kteří také začali každý den hledat svých 5 D....tak třeba to nějak obohatí i Vás.

Navíc jsem v posledních dvou týdnech vypozorovala a uvědomila si další dvě věci:

1. Čím horší den, tím se počet díků zapsaných v mém duchovním deníku násobí.
2. Vším, za co děkuji, mi Bůh vlastně říká: "Miluji Tě"...jak a kdy mi Bůh vyznává Svoji lásku bylo něco, co jsem hledala po znovudočtění "Úchvatné" od Johna Eldredgeho.